Vzpomínám si, jak jsme měřili síly já (SQL) a kolega (Django db vrstva) na jenom praktickém příkladě - měli jsme jako vstup cca 10 vzájemně provázaných tabulek (násobné M:N) a cílem bylo získat dataset pro vyrenderování webové stránky.<br>
<br>Kolega, nadšen "jednoduchostí" objektoveho pristupu k databazi a bez hlubsich znalosti SQL udelal dotaz, ktery nad realnymi daty trval cca 16-20 sekund. Ja za pomoci SQL udelal dotaz, ktery generoval dataset cca 200-300 milisekund.<br>
<br>Nakonec jsme společnými silami i to Django dotlačili do podobné výkonnosti jako čisté SQL, ale znamenalo to nejen podrobně znát, jak relační stroje fungují, ale i pro mě dost speciální formát dotazování se objektovým způsobem. Django way jsme nakonec ponechali kvůli kompatibilitě s datovým modelem (v případě rozšíření datového modelu by se musely SQL příkazy přepsat), ale důrazně varuji před přístupem "nemusím znát relační databáze, stačí mi objektový wrapper".<br>
<br>Marek<br><br><div class="gmail_quote">2008/7/1 Jan Bednařík <<a href="mailto:jan.bednarik@gmail.com">jan.bednarik@gmail.com</a>>:<br><blockquote class="gmail_quote" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); margin: 0pt 0pt 0pt 0.8ex; padding-left: 1ex;">
aplikací, jako databázová vrstva. Nemusíš tak být odborník na SQL, aby<br>
jsi mohl jednoduše a pohodlně pracovat s databází, teoreticky ani<br>
nemusíš vědět, jak databáze fungují a co to SQL je.</blockquote></div><br>