changed:
-
Rozhovor s Guido van Rossumem, část 2.
======================================

Autor jazyka Python Guido van Rossum odpovídá na otázky Billa Vennera o
historii Pythonu, o vlivu jazyka ABC na vývoj Pythonu a o hlavních cílech
při vývoji Pythonu.

Originál rozhovoru je dostupný na http://www.artima.com/intv/guido.html .

:Author: `Jan Švec <mailto:honza(at)py(dot)cz>`_
:Date: 2005-10-05
:Copyright: Copyright (C) 2004-2005 `Jan Švec <mailto:honza(at)py(dot)cz>`_

Hlavní cíle návrhu Pythonu
--------------------------

**Bill Venners**:
Jaké byly vaše původní cíle při návrhu Pythonu? Vždy jsem si představoval, že
jste chtěl vytvořit jazyk, jenž se dá velice snadno naučit. Maximalizoval jste
produktivitu vývojáře vytvořením snadno čitelného a ještě snadněji
zapisovatelného jazyka, ale podle vašeho popisu historie Pythonu to vypadá, že
jste se snažil opravit věci, které vás trápily na ABC.

**Guido van Rossum**:
Můj původní záměr bylo vytvořit druhý jazyk pro C nebo C++ programátory, kteří
chtěli psát aplikace, pro něž by C nebylo příliš efektivní.

**Bill Venners**:
Proč by bylo neefektivní?

**Guido van Rossum**:
Protože se mohlo jednat o věci, které by se dělaly pouze jednou. Na mnoho věcí
možná upřednostňujete shellové skripty, ale pokud se dostanete k implementaci
detailů, zjistíte, že shell není příliš ideální jazyk -- potřebujete více
datových struktur, více jmenných prostorů a možná větší rychlost. Proto možná
jedna z přezdívek, které jsem slyšel na Python: :emphasis:`Most přes propast mezi shellem
a C.`

Proto jsem Python nikdy nesměřoval jako primární jazyk pro programátory,
přestože se pro mnoho lidí primárním jazykem stal. Byl určen jako druhý jazyk
pro lidi, kteří již měli zkušenosti s programováním. Přesně tak to odrážel raný
návrh jazyka. Jinými slovy jsem se podvědomě držel mnoha dobrých vlastností
ABC, které z Pythonu udělaly výborný jazyk i pro lidi, kteří nejsou zkušenými
programátory. Máme velkou komunitu lidí, kteří Python používají pro výukové
účely. Jejich studenti nejsou a možná nikdy nebudou profesionální programátoři,
ale přesto ve svém oboru programování k řešení nekterých úloh potřebují.


Překvapila vás rozšiřitelnost?
------------------------------

**Bill Venners**:
Já Python používám pouze jako skriptovací jazyk, ale slyšel jsem o lidech,
kteří ho používají více. Například Bruce Eckel ho používá jako svůj hlavní
jazyk.

**Guido van Rossum**:
Zope Corporation, kde pracuji, ho používá jako primární jazyk. Veškerý software
Zope je napsán v Pythonu.

**Bill Venners**:
A pro správu mailových konferencí na mém serveru používám program Mailman,
který je také celý napsán v Pythonu.

**Guido van Rossum**:
Ano, Mailman je ryzí Python.

**Bill Venners**:
Přesto Mailman není skript. Spíše bych jej nazval aplikací nebo systémem.

**Guido van Rossum**:
Určitě.

**Bill Venners**:
Ze začátku jste řekl, že Python považujete za most mezi shellem a C. Překvapili
vás lidé, jež ho používají také k vytváření aplikací nebo celých systémů?
Změnilo se postupem času něco?

**Guido van Rossum**:
Nemohu říci, že by mě to překvapilo, poněvadž se to událo postupně. Myslel
jsem, že budeme psát malé programy, možná 10 řádek, možná 50, možná 500 řádek,
což mělo být již opravdu hodně kódu. Naší prvotní představou byla univerzální
knihovna modulů nabízející funkce pro řešení problémů, které se vyskytují zas a
znova. Příkladem budiž nízkoúrovňový modul implementovaný v C poskytující
přístup k soketům.  Byli jsme šťastni, protože obdobné soketové API bylo
dostupné i na Windows jako WinSock. Najednou jsme měli platformně nezávislá
soketová primitiva. Tato primitiva byla velmi nízkoúrovňová, ale nebyla na tak
nízké úrovni jako v C, zbavili jsme se čísel jako souborových deskriptorů a
namísto toho se soket stal objektem s množstvím metod. Všechny tyto metody
odpovídají jednomu systémovému volání nad sokety a argumenty jsou většinou
pouhé řetězce reprezentující nějaká data nebo třeba dvojice odpovídající jménu
počítače a číslu portu.

Mimo jiné, v té době se Internet velmi rychle vyvíjel a rostl -- byla to raná
90. léta. Objevily se nové protokoly a vzniklo HTTP. Bylo jednoduché napsat
implementace všech těchto protokolů jako čisté moduly Pythonu používající výše
zmíněny soketový modul implementovaný v C. Podobně to dopadlo i v jiných
oblastech, například s Numeric Pythonem. Numeric Python má také jádro napsané v
C a poskytující efektivní numerické operace, přičemž pracuje stejně dobře jako
vazby na již existující numerické knihovny. A na vrcholu Numericu opět můžete
velmi jednoduchým způsobem implementovat seriozní matematické výpočty.


Python a velké aplikace
-----------------------

**Bill Venners**:
Narazili jste na problémy se škálovatelností Pythonu v aplikacích velikosti
Zope? Existuje nějaký limit? Řekl jste, že 500 řádek měl být velký program.

**Guido van Rossum**:
To byla pouze ztráta mojí představivosti. Jedinou věc, kterou jsme do jazyka
přidali, byl nový strukturovací mechanismus nad moduly. Počet modulů začal růst
a každý uživatel začal vytvářet množství vlastních modulů, existovala možnost
vzniku konfliktu jmen. Rozhodli jsme se tedy sloučit moduly v balíčky. A opět
jsme použili obdobnou syntaxi jako Java, přestože způsob, jakým import pracuje
se v detailech mírně liší. Tento přístup vám umožňuje použít stejnou
hiearchickou strukturu modulů uvnitř podbalíčků hlavního balíčku; balíčky
můžete zanořovat tak hluboko, jak je vám libo. Toto rozšíření příkazu import je
jediná věc, kterou jsme museli udělat pro vývoj větších programů.

Před tím, než jsem začal pracovat pro Zope, tam lidé implementovali pár
datových struktur za pomoci C. Na vrcholu tohoto C kódu pak napsali mechanismus
perzistence a transakční objektovou databázi. Všechny implementační detaily
byly vytvořeny již v čistém Pythonu. Také vytvořili -- což je myslím si velmi
významné pro psaní větších programů -- koncept rozhraní, která se podobají
implementaci rozhraní v Javě. Přestože byly napsány jako uživatelský add-on a
jejich syntaxe není nejideálnější, fungují stoprocentně. Můžete říct, že určitá
třída implementuje to a to rozhraní. Poté můžete testovat instance této třídy a
zjišťovat, zda opravdu odpovídají protokolu, který toto rozhraní definuje.
Můžete si nadefinovat i nová rozhraní, vaše rozhraní mohou dědit od ostatních
ve vaší hiearchii atd.


Užitečnost soukromých struktur
------------------------------

**Bill Venners**:
Můžete popsat diskusi týkající se bezvýznamnosti soukromých dat v Pythonu?

**Guido van Rossum**:
Přidání soukromých struktur znamenalo jen malou změnu jazyka, která zároveň
umožnila psaní rozsáhlejších programů. Jsou situace, kdy jsou soukromé
struktury velmi užitečné, protože se můžete spolehnout na to, že máte svůj
vlastní jmenný prostor, ale v mnoha případech jsou, myslím si, nadužívány.

Lidé, kteří se bojí, že někdo zavolá jejich kód se špatnými argumenty a kteří
používají staticky-typové jazyky, jež těmto pokusům zabraňují na úrovni
překladače, začnou myslet staticky. Začnou kontrolovat typ dat a myslí si, "Ó,
to pracuje pouze pro řetězce, proto od teď budu vyžadovat, aby vstupem byl
řetězec."

To je ale příklad špatného přístup, protože někdo může jednoduše implementovat
cosi, co by dobře pracovalo s vaším kódem a chovalo by se podobně jako řetězce.
Může to být proxy pro řetězce, která se v mnohém chová jako řetězce s výjimkou
toho, že její typ je proxy. Něco podobného je použito v Zope.  Mechanismus
perzistence používá proxy stejně jako třeba bezpečnostní mechanismy, které
spouští nedůvěryhodný kód odeslaný přes Web apod.  Nedůvěryhodný kód je pak
spouštěn v "pískovišti" za použití proxy pro objekty, jejichž kód nemůže být
zpřístupněn přímo. To umožňují pouze benevolentní jazyky, které netrvají na
typech tak, jako staticky typové jazyky.

Obsah
=====
 + RozhovorCast1 - Historie Pythonu
 + RozhovorCast2 - Cíle a návrh Pythonu
 + RozhovorCast3 - Rapidní vývoj v Pythonu
 + RozhovorCast4 - Závazky v programování
 + RozhovorCast5 - Statické vs. dynamické typování
 + RozhovorCast6 - Veřejné API jazyka Python