[python] "list comprehension" -- prozatimni zaver

Sobota Březen 27 09:30:05 CET 2010

Nazdar,

zrovna mě taky jedna možnost napadla, ale sám nevím, jak je dobrá.
Posuďte, prosím, sami. Já navrhuji překládat "list comprehension" jako
"zrychlený zápis seznamu", "zestručněný zápis seznamu" nebo "stručná
notace tvorby seznamu", případně některou kombinaci předchozích
spojení.

Mimochodem, ačkoliv spojení "stručná notace tvorby seznamu" vypadá,
jako že je moc dlouhé, je ve skutečnosti o dvě slabiky kratší než
"generátorová notace seznamu".

k21

2010/3/26 Přikryl Petr <prikryl na atlas.cz>:
> Toto je velmi zajímavý příspěvek a na jeho
> základě jsem dospěl k závěru, který uvádím...
> no na závěr. Díky
>
> Jan Bednařík napsal (rozlámal jsem a doplnil číslování kvůli odkazům)
>>
>> 1) Rozhodně nepřekládat. Překlad nic neřekne začátečníkovi,
>> ale ani nikomu, kdo má s programováním zkušenosti.
>>
>> "list comprehension" je obecný pojem používaný
>> v mnoha programovacích jazycích.
>> Pokud vím, tak neexistuje žádný všeobecně rozšířený překlad
>> do češtiny. A osobně se nepamatuji, že bych se setkal
>> s knihou/učebnicí/skripty, kde by to někdo překládal.
>>
>> 2) Význam pojmu "list comprehension" je natolik specifický,
>> že při snaze ho přeložit se vždy dostaneme na velmi
>> tenký led.
>>
>> 3) Použití všeobecně známých pojmů z programovacích
>> jazyků jako "generátor", "konstruktor", atp. s sebou
>> ponese matoucí asociace.
>>
>> 4) Například pod pojmem "generátorový zápis" si spousta
>> lidí představí "generator expression" a těžko pochopí,
>> že to má mít úplně jiný význam.
>>
>> 5) "list comprehension" je pojem používaný
>> v informatice desítky let. To že ho ještě nikdo
>> nějak rozumně nepřeložil do češtiny (tím myslím překlad
>> který by se uchytil) asi o něčem vypovídá. Myslím si,
>> že jakákoliv snaha tento pojem přeložit si vyžádá širší
>> akademickou diskusi přesahující komunitu okolo jazyka
>> Python. Zkusil bych se poptat odborníků na fakultách
>> informatiky zdejších vysokých škol. Třeba někde
>> vymysleli a používají nějaký rozumný překlad.
>
> =================================================
>
> ad 1) Cílem té knihy mimo jiné je, aby to někomu něco řeklo.
> A ten překlad se dělá proto, aby to bylo k dispozici
> pro české čtenáře. Chápu, je to trochu paradox ;)
>
> Takže první závěr zní, rozhodně to nějak přeložím.
> Originální pojem samozřejmě ponechám v závorce
> a přidám asi odkaz na http://en.wikipedia.org/wiki/List_comprehension
>
> ad 2) Není to zase tak tenký led. Jedna věc je snažit se
> přeložit "anglické slovo comprehension" a druhá věc je snažit
> se najít odpovídající pojem, který vychází z významu toho
> anglického pojmu. Na výše uvedeném odkazu na wikipedii se
> dají najít tyto jasné stopy (list comprehension):
>
>  - Je to SYNTAKTICKÁ KONSTRUKCE. Tím odpadají kandidáti
>   typu "generovaný seznam" (protože to vyjadřuje spíš
>   dynamický výsledek, než statický zápis v programu, tj.
>   syntaktickou konstrukci.
>
>  - Existuje i matematický pojem "set comprehension", pro který
>   existuje ekvivalent "set-builder notation" -- doslova
>   notace (zápis) vytvářeče množin. Je to ono známé (příklad)
>
>      { x elem N: x > 0 }
>
>  - Ty zmíněné jazyky jsou většinou deklarativní jazyky.
>   Mají svým způsobem blíž ke klasické matematice, kde
>   "množina vznikne, obsah splňuje vlastnosti, je".
>   Ale už ono "set-builder" napovídá tomu, že v praktickém
>   případě se musí nějak vybudovat...
>
> ad 3) S tím částečně souhlasím. Proto se snažím o diskusi.
> Protože definice pojmů jsou vždy věcí dohody. Není v tom nic
> mechanického. Vstupuje do toho lidský faktor, protože je to
> nástroj pro lidi.
>
> ad 4) Tady si dovolím oponovat. Jestli jste to pochopil
> takto, tak mám radost, protože právě takhle to bylo myšleno.
> Ono to totiž nemá jiný význam.
>
> Na http://en.wikipedia.org/wiki/List_comprehension se říká,
> že jde o "syntaktickou konstrukci pro vytvoření seznamu
> z jiného seznamu". V deklarativních jazycích je to OK.
> Ale Python je imperativní jazyk a tahle přejatá konstrukce
> je elegantně použita s širší platností. List comprehension
> totiž umožňuje vytvořit seznam z čehokoliv, přes co se dá
> iterovat (nejen ze seznamu). A ta iterace se dá popsat
> výrazem (tedy nejen příkazy) a tomu výrazu se říká
> generátorový výraz.
>
> Generátorový výraz je zvláštní v tom, že šikovně kombinuje
> deklarativní přístup s imperativním. Deklarativně se zapisuje
> a jeho možnosti se podobají generátorové funkci (která
> má uvnitř yield).
>
> Vyhodnocením generátorového výrazu nebo zavoláním generátorové
> funkce vznikne generátor (generátorový objekt). Postupným
> voláním .next() můžeme získat generované hodnoty.
>
> ad 5) [... akademickou diskusi.] Což tímto samozřejmě činíme.
> Čtou to i lidé, kteří se věnují výuce.
>
> Postupně přejdu k závěru...
>
> List comprehension je syntaktická konstrukce. Jejím účelem
> je popsat vytvoření seznamu jaksi víc deklarativně. Protože
> jde o syntaktickou konstrukci se specifickým významem, není
> pravděpodobně implementována překladem na obecný generátor,
> ale je to uděláno efektivněji.
>
> Přesto ale věcně můžeme List comprehension čistě nahradit
> použitím konstruktoru seznamu a do něj vloženého generátoru,
> který může být definován i generátorovým výrazem. Srovnejte:
>
>>>> lst = [ i*2 for i in range(10) ]
>>>> lst
> [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18]
>
> a generátorovým výrazem
>
>>>> lst = list(i*2 for i in range(10))
>>>> lst
> [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18]
>
> Takže list comprehension je typický "syntactic sugar",
> který může být díky tomu, že jde o speciální případ
> generátoru poněkud efektivněji implementován.
>
> A teď "set comprehension" neboli "set-builder NOTATION":
>
>>>> mn = { i*2 for i in range(10) }
>>>> mn
> {0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18}
>
> a generátorovým výrazem
>
>>>> mn = set( i*2 for i in range(10) )
>>>> mn
> {0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18}
>
> Schválně jsem to "set(" a ")" oddělil mezerou, aby bylo
> poznat, jak moc je to syntaktický cukr.
>
> Syntaktický cukr je to rozhodně u dictionary comprehension,
> protože se v něm kombinuje způsob zápisu slovníkového literálu...
>
>    d = { 1: 2, 2: 4, ...}
>
> s generátorovým výrazem:
>
>>>> d = { i: 2*i for i in range(10) }
>>>> d
> {0: 0, 1: 2, 2: 4, 3: 6, 4: 8, 5: 10, 6: 12, 7: 14, 8: 16, 9: 18}
>
> Přesto to jde snadno (mechanicky) přepsat:
>
>>>> d = dict( (i, 2*i) for i in range(10) )
>>>> d
> {0: 0, 1: 2, 2: 4, 3: 6, 4: 8, 5: 10, 6: 12, 7: 14, 8: 16, 9: 18}
>
> A můžeme takto vytvořit i generovanou n-tici (tuple)...
>
>>>> t = tuple( i*2 for i in range(10) )
>>>> t
> (0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18)
>
> ... i když "tuple comprehension" Python nedefinuje. Troufám si
> tvrdit, že je tomu tak jen proto, protože zápis
>
>  g = ( i*2 for i in range(10) )
>
> byl vyhrazen pro zápis samostatně uvedeného generátorového
> výrazu. (Tuple je immutable, a proto má syntaktický cukr
> pro generovaný obsah menší význam než u seznamu, množiny
> a slovníku.)
>
> Závěr
> =====
>
> Zhruba uvedenou úvahou jsem dříve dospěl k pojmům:
>
>   generátorový zápis seznamu
>   generátorový zápis slovníku
>   generátorový zápis množiny
>
> Z toho taky pěkně vyplynul překlad pojmu "comprehension"
> (neboli ...-builder notation) "generátorový zápis".
>
> Cítil jsem, že "generátorový zápis" jaksi nemá punc "pojmovitosti",
> protože slovo "zápis" je velmi české a hlavně obecné, snadno
> přehlédnutelné, neprovokující k uvažování, že bychom je měli
> chápat neoddělitelně s předchozím "generátorový" jako jeden pojem.
> U definic na wikipedii mě proto trklo do oka slovo "notace".
> Takže jsem dospěl k následujícímu rozuzlení:
>
>   comprehension = generátorová notace
>
>   list comprehension = generátorová notace seznamu
>   set comprehension = generátorová notace množiny
>   dictionary comprehension = generátorová notace slovníku
>
> Nikdy neříkej nikdy. Takže lepší nápady vítám ;)
>
> Mějte se fajn,
>   pepr
> _______________________________________________
> Python mailing list
> Python na py.cz
> http://www.py.cz/mailman/listinfo/python
>